Stanislav Gottwald

Gymnázium, Praha 9, Špitálská 2

Od malička jsem měl vztah k přírodním vědám. Na základce mne velmi bavila matematika, biologie, chemie a fyzika, a to v uvedeném pořadí. Časem se však tyto priority změnily. Učitelem fyziky a matematiky jsem se stal pod vlivem mé vyučující matematiky na Gymnáziu Špitálská. Tehdy jsem chtěl učit především matematiku a fyzika mi (jak se říká) nevadila, tak jsem si ji přibral jako druhou aprobaci. Matfyz byl proto jasná volba.
Na vysoké škole si mé srdce získala především fyzika, a to opět pod vlivem mých učitelů, především doc. M. Rojka, I. Dvořákové a D. Mandíkové. Shodou okolností v době konce vysokoškolského studia můj bývalý třídní učitel nastoupil na Špitálské do funkce ředitele a nabídl mi zde místo. Dalo by se téměř považovat za osudové, že toto volné místo bylo právě po té kantorce, která mě k učitelskému řemeslu přivedla.
Na Špitálské učím prakticky celý svůj život (již 33 let). Mám k tomuto místu silný vztah a pro žáky zde chci vytvářet v dnešním překotném světě jakýsi pocit jistoty, stability. Práce se studenty mne neskutečně baví a svým způsobem jaksi nabíjí. V hodinách se snažím o vytváření pozitivní atmosféry, protože pak se matika a fyzika lépe „tráví“. Chci, aby žáci chápali, že chyby jsou normální a je třeba se s nimi naučit pracovat a vzít si z nich ponaučení. Jako důležité vnímám, abychom společně ve třídě i ve škole budovali zdravé přátelské vztahy.
Jsem si vědom toho, že ne všichni mí žáci se budou zabývat fyzikou profesně, ale rád bych, aby si z mých hodin odnesli především to, že je fyzika zajímavá, že rozšiřuje pohled na svět a hledá jeho krásy i tam, kde je oko nefyzika ani nevidí, že fyzika může být obohacením pro každého a existují lidé, které fyzika neskutečně baví.
Domnívám se také, že fyzika a fyzici mají velmi blízko umění, a pravděpodobně i proto jsem založil před 26 lety tradiční přehlídku nejrůznějších vystoupení studentů Vánoční akademie, kterou moderuji a se svými studenty připravuji. Studenti (a i ti bývalí) zajišťují plné ozvučení sálu na špičkové úrovni, online přenos z několika kamer, hlasování po internetu
apod. Těší mne, že se zde může realizovat široké spektrum studentů z celé školy a mnohdy i mimo ni. Dále jsem byl „otcem“ dnes už každoroční filmové přehlídky FilmŠpit.
Mezi mé oblíbené činnosti patří i mimoškolní aktivity se studenty. Je to skvělý způsob, jak se blíže s nimi poznat a vytvořit bezpečný prostor pro jejich rozvoj v takových důležitých věcech, jako je budování vztahů, tolerance vůči ostatním, spolupráce a vytváření týmového ducha, ale i zdravé sebeprosazení. Již léta jezdím jako vedoucí adaptačních kurzů
pro třídy čtyřletého gymnázia, kde spolu s bývalými studenty využíváme metod zážitkové pedagogiky. Na kurzech nenápadně zařazuji i aktivity s fyzikální tematikou; na ty se pak mohu při výuce odvolávat.
V profesní komunitě aktivně spolupracuji na nejrůznějších úrovních. Pro podporu dalších učitelů fyziky vedu víkendové semináře v rámci projektu Heuréka a 10. rokem regionální centrum Elixíru do škol. V rámci těchto aktivit kladu důraz na vzájemnou inspiraci učitelů pro hodiny fyziky, podporu a pomoc pro jejich každodenní pedagogickou práci.
Snaha o co nejlepší zpřístupnění probíraných témat mě přivedla v roce 1994 k rodícímu se projektu Heuréka, který mne zcela pohltil. V současnosti vedu spolu s V. Koudelkovou tzv. paralelní školku (Školka Heuréky II) pro učitele ZŠ. Tato vzájemná setkávání jsou mohutným stimulem pro naši další práci.
Od roku 2005 jeden den v týdnu pracuji na KDF MFF UK, kde se snažím přispívat k přípravě budoucích učitelů. Dále jsem členem výboru Fyzikální pedagogické sekce Jednoty Českých matematiků a fyziků. Již několik let napomáhám podpoře mladých fyzikálních talentů v rámci fyzikální olympiády, kde působím jako člen pražského výboru FO, garant pro kategorie E a F. Rád se účastním nejrůznějších seminářů a konferencí pro učitele fyziky, kam se mi občas podaří „propašovat“ mé studenty, kteří mají co říci ostatním (např. Veletrh učitelů fyziky, kde měli mí studenti několik odborných příspěvků, pomáhali mi při prezentaci na mezinárodní přehlídce Science on stage apod.)

Za svoji práci jsem obdržel několik ocenění (např. cenu Albertus, Čestné uznání JČMF, ocenění FPS za dlouhodobou práci apod.), za které ale děkuji především svým studentům, protože bez nich bych je nikdy získat nemohl.
Ve volných chvílích se snažím udržovat kontakty i se studenty bývalými, sledovat jejich životní dráhy a případně „využívat“ jejich pomoci a entuziasmu při přípravě a vedení některých akcí gymnázia. Právě úspěchy mých studentů, kterých dosahují díky svým osobním vlastnostem, jsou pro mne radostí a ve skrytu duše se mohu domnívat, že jsou trochu i odrazem mé vlastní práce. To dává mé práci smysl a je motorem do budoucna.