Už jsme navštívili všechny finalisty
10. května 2026Podívejte se na, jak vypadali naše letošní výjezdy. Na videomedailonky se můžete těšit na začátku června.
Malíři Paul Gauguin, Vincent van Gogh a třída 4. CDFZ, ve které vyrůstají budoucí operní zpěváci, dirigenti, skladatelky a hudebnice… Do této společnosti jsme nahlédli s finalistkou Janou Růžičkovou během kulturních dějin na brněnské konzervatoři. Pomocí ukázek uměleckých děl jsme se nejprve seznámili se znaky postimpresionismu, následně si žáci a žákyně vybrali do skupin obrázky maleb od Gauguina a van Gogha a sdíleli mezi sebou, jaké emoce v nich jejich obrazy vyvolávají. Interpretovali vybraná díla, zamýšleli se nad tím, jaký vliv mají společenské konvence a kontext doby a diskutovali nad samotnou motivací umělců.
Ne pro školu, ale pro život učí budoucí zdravotní sestry a bratry finalistka Lada Stuchlá, kterou jsme navštívili během lekce somatologie a latinské terminologie na SZŠ a VOŠZ Kladno. Žáci a žákyně prvního ročníku se právě věnují tématu urogenitální soustavy a v hodině si prohlubovali své znalosti, aby co nejlépe pochopili souvislosti mezi stavbou a funkcí orgánů v rámci celého těla. Pracovali přitom v menších skupinkách, které jim umožňují trénovat odborné vyjadřování v bezpečném prostředí a nacházeli odpovědi na otázky z pracovního listu. Výuka měla svižné tempo a Lada během ní využívala různorodé aktivity, nechyběl brainstorming latinského názvosloví ani využití asociační metody pro lepší zapamatování odborných termínů.
Představte si obyčejnou cihlu… Na co všechno ji můžete využít? Přesně tak zněl jeden z úkolů, který řešili žáci a žákyně kvinty během hodiny psychologie s Eliškou Takáčovou, kterou jsme navštívili na Gymnáziu Jana Amose Komenského v Dubí. Se žáky se právě věnuje tématu myšlení a jejím cílem je, aby se naučili reflektovat své vlastní přemýšlení a dokázali k němu přistupovat kriticky. Na základě praktických ukázek se učili chápat nejen to, jak proces myšlení funguje, ale zároveň zjišťovali, že každý může k řešení stejného úkolů přistupovat jinak. Reflektovali tak limity vlastního uvažování, otevírali se novým perspektivám a zamýšleli se nad tím, co mohou ve svém uvažování změnit.
Co se vám vybaví, když se řekne JARO? Touto otázkou zahájila Barbora Tocháčková hodinu dějepisu 8. na pražské ZŠ Hanspaulka a MŠ Kohoutek a otevřela tak lekci zaměřenou na politickou situaci v Evropě na jaře roku 1848. Třída se pomocí 4 stanovišť, která reprezentovala Itálii, Německo, Francii a Čechy, proměnila na pomyslnou mapu Evropy, po které se žáci a žákyně ve skupinách během hodiny přesouvali, a postupně se seznamovali s podrobnostmi o revolučních událostech daných oblastí od snah o sjednocení v Itálii a Německu, přes boj za občanská práva ve Francii, po zrušení roboty pro obyvatele českých zemí.
Na ZŠ náměstí Míru ve Vrchlabí jsme navštívili finalistu Pavla Žalského a třídu 8. A, která řešila badatelskou otázku: Jak ovlivnili českoslovenští vojáci dění v Rusku? Lekce byla součástí tematického balíčku o první světové válce a zaměřovala se na téma legií. Po úvodní evokaci dostal každý kartičku s přidělenou rolí a na 45 minut se tak všichni vžili do průzkumníků, verbířů nebo třeba ženistů, kteří stavěli provizorní mosty a opravovali koleje. Cílem hodiny bylo získat informace o tom, co dokázali českoslovenští legionáři v Rusku a jaké to mělo dopady na mezinárodní postavení budoucího Československa.
FOTO: Kateřina Lánská