Marek Valášek

1. IT Gymnázium, s. r. o., Praha

Učitelem jsem se stal vlastně náhodou a byla to (hned po tom, že jsem potkal svou ženu) nejšťastnější náhoda v mém životě.

Vždycky jsem miloval fyziku, protože mě baví, když rozumím tomu, jak svět kolem mě funguje. Takže Matfyz pro mě byl jasná volba. Long story short: „Mladej a blbej” Valášek v páťáku neudělal poslední zkoušku a vyhodili ho. Ale naučil jsem se tam toho hrozně moc a Matfyz mi dal schopnost dívat se na problémy jinou optikou. 

Už na vejšce jsem pomáhal lidem s matikou a fyzikou a tam asi vznikly zárodky toho, že se jednou bude můj život točit kolem učení. O pár let později jsem učil přípravný kurz k maturitě a protože jsme nestíhali probrat vše potřebné, natočil jsem studentům pár videí s vysvětlením látky. Dal jsem jim to na YouTube a nevím, jestli se na to koukli ti moji studenti, ale  jiných lidí se na to kouklo docela dost a nadchly mě jejich reakce. A najednou jsem zjistil, že nemusím pomáhat jen pár lidem, kteří ke mně přijdou na doučko, ale že můžu matiku naučit všechny, kdo budou chtít. A tak vznikl Mathematicator – moje stránky o matematice. 

O pár let později mě paní ředitelka z Anglicko-českého gymnázia Amazon oslovila, jestli bych jim pomohl dát do kupy koncepci výuky matematiky a najít dobré učitele. Bohužel najít učitele matematiky je těžké a najít dobré učitele matematiky je ještě těžší. Ještě týden před zahájením výuky jsme neměli pokrytý celý jeden ročník. Tak jsme se dohodli, že to na pár měsíců vezmu, než najdeme někoho šikovného. 

Dneska je tomu už přes deset let a nemohl jsem si pro svůj profesní život přát šťastnější shodu náhod. Učení ve škole mě neskutečně nadchlo. Nikdy jsem ráno nevstával s takovou radostí, jako když jsem šel do školy za svými studenty. Baví mě, že s nimi mohu pracovat dlouhodobě. Čtyři roky můžu přispívat k rozvoji mladých lidí a pozorovat, jak se z dětí stávají dospělí. Čtyři roky s nimi mohu prožívat „aha momenty” a pozorovat jejich radost, když pochopí nějaký matematický princip nebo složitý problém.

Hluboce věřím tomu, že jako učitelé máme v rukou obrovskou moc ovlivňovat životy našich studentů, a tím formovat další generaci. A s touto mocí se pojí i obrovská zodpovědnost. Z vlastní studentské zkušenosti vím, že dobrý učitel mě dokáže nadchnout pro předmět, který jsem nepovažoval za zajímavý, a naopak něco co mám rád, mi špatný učitel dokáže znechutit. Proto se snažím být tím nejlepším učitelem, jakým mohu být.

A co to pro mě znamená?

Studenti musí vědět, že se na mě mohou spolehnout. Vědí, že k nim vždycky budu přistupovat férově. Že se nemusí bát ukázat slabost nebo neznalost, protože se to nikdy neotočí proti nim. Že klidně mohou podesáté říct: „Já tomu pořád nerozumím.”

Matika je nádherná, protože je logická a jednotlivá témata jsou v ní velmi úzce propojena. A matika je těžká, protože je logická a jednotlivá témata jsou v ní velmi úzce propojena. Pokud chci, aby moji studenti matiku opravdu chápali, musím tomu přizpůsobit výuku. Vzorečky nesmí „padat z nebe”, ke každému novému poznatku se musíme společně dopracovat a odvodit ho. Chci, aby každý student odcházel z hodiny s tím, že rozumí tomu, co jsme dělali. 

Abych mohl být dobrým učitelem, musím být také dobrým studentem. Každý den se učím novým věcem. Někdy od studentů, někdy z internetu, jindy od kolegů. Pomáhá mi to udržet si svěží pohled na věci a přicházet na nové metody výuky nebo třeba zajímavé souvislosti. Díky tomu mě učení tak baví. A když to ve třídě baví mě, je šance, že to bude bavit i moje děcka.

A pak je tady propojení s praxí. Každý kousek středoškolské matematiky má praktické uplatnění. Mnohem radši strávím s děckama půl dne na zahradě, kde si hrajeme na zeměměřiče a prospektory, než abych do nich vtloukal padesátý osmý goniometrický vzoreček.

Moje učitelská dráha je neodmyslitelně propojena s tím co jsem za posledních 13 let dělal v online prostoru. Ať už jsou to stovky videí na YouTube, založení dvou vzdělávacích portálů, matematické streamy za Covidu, pořad Škola doma na České televizi, kdy jsme za Covidu připravovali děcka na přijímačky, školení učitelů v rámci různých vzdělávacích programů nebo přednášení na Celostátní konferenci učitelů na MFF-UK. Všechny tyto úžasné příležitosti mi umožňují ukazovat lidem, že matematika je krásná věda, nemusíme se jí bát a když si ji pustíme do života, může nás to nesmírně obohatit.