Helena Sixtová



Gymnázium Budějovická, Praha





Učitelkou jsem chtěla být už od první třídy. Tenkrát se mi asi nejvíc líbilo, kolik květin si paní učitelka nosí na konci roku domů. Po studiu na Matematicko-fyzikální fakultě Univerzity Karlovy jsem viděla podstatu své práce v té odborné části výuky. Po trojnásobné rodičovské dovolené jsem přehodnotila priority a k odborné stránce jsem přidala ještě více pochopení a tolerance. Souběžně jsem vedla (a vedu) žáky k přijetí zodpovědnosti za jejich přístup ke studiu.

Mám velkou radost, když vidím své žáky růst. Nejen fyzicky (a že je ta změna během 8 let na víceletém gymnáziu veliká ), ale především lidsky. Jak posunují své hranice, jak zrají, jak se profilují. Snažím se působit férově a otevřeně a snad se mi to i podle jejich zpětné vazby daří:

„Moc se mi líbí Váš styl výuky, protože dokážete látku vysvětlit několika různými způsoby tak, že má šanci to pochopit každý student. Hodiny navíc prokládáte různými zajímavostmi a dáváte vše do souvislostí. Zároveň do třídy přicházíte s dobrou náladou a v hodinách je hezká atmosféra bez stresu. Taky se mi líbí, že látku jen suše neodvykládáte, ale zapojujete do toho i nás, takže látka je pak zábavnější. V testech je učivo, které jsme řádně probrali a opakovali. I v tom je vidět Váš solidní přístup ke studentům. Zároveň se mi líbí, že jste nejenom skvělá učitelka, ale můžeme si s Vámi také hezky povídat. Matika a fyzika mě s Vámi moc baví a jsem vděčná, že máme zrovna Vás.“

Při výuce matematiky, fyziky i finanční gramotnosti neustále odkazuji na využití daných témat v praktickém životě. Když žáci vidí, že to, co se učí, budou moci dále prakticky využívat, je snadnější je motivovat k učení i těch méně zábavných částí, které jsou však nutnou součástí k pochopení celku. S tímto přístupem jsem pro nakladatelství Fragment vytvořila i publikace Nová matematika a Nová fyzika v kostce pro SŠ.

Za další důležitou podmínku dosažení dobrých výsledků vzdělávání považuji pohodu ve třídě a přijatelnou míru stresu při dosahování výzev, které si s dětmi ve výuce klademe. Toho dosahuji i uplatňováním různých koučovacích dovedností získaných při výcviku kouče. Využití koučovacích metod ve výuce mi připadá velmi efektivní a toto poznání jsem předávala i dalším učitelům v kurzech, které jsem vedla. Vnímám se spíš jako průvodce žáků na cestě poznání a rozvoje. Zodpovědnost za konečný výsledek je na nich, já vytvářím kvalitní a bezpečnou cestu.

Do většiny svých tříd chodím učit opravdu ráda a práce s dětmi mě obvykle nabíjí pozitivní energií. Samozřejmě není všechno vždy zalité sluncem a v rámci funkce školního metodika prevence řeším i nepříjemné věci. Ovšem i to k výchově patří. Vést diskusi o tom, co je a není v pořádku. I když je někdy těžké ve světě, který vypadá, že se zbláznil, vést děti k tomu, že z nich má vyrůst čestný a spokojený člověk, má to smysl. Vydržme. Přeji všem nadšeným učitelům hodně sil a těm méně nadšeným, ať svou motivaci brzy najdou.