Tomáš Otisk
ZŠ a MŠ Třinec Koperníkova 696, p. o.

Na počátku mé učitelské cesty bylo velké rozhodování, jakým směrem se vydat. Od dětství jsem se zajímal o svět umění, vyrůstal jsem mezi obrazy mého táty malíře, sám jsem tíhl k výtvarnu, psaní básní a příběhů. Zároveň mě však zajímal racionální a logický svět počítačů a elektroniky. Nad tím vším se navíc prosazovala jedna z hlavních potřeb – pomáhat lidem, být nějak užitečný, dělat něco smysluplného. I proto jsem po střední škole elektrotechnické průmyslové v Karviné zamířil na učitelství na Ostravské univerzitě s poněkud netradičním oborem – Matematika–Výtvarná výchova.
Po studiu jsem našel místo na ZŠ Koperníkova v Třinci. Učení pro mě najednou bylo velkou výzvou, měl jsem pocit, že nejsem na školní realitu úplně připravený. Naštěstí jsem byl vedením záhy vybrán jako koordinátor ŠVP a během specializačního studia v KVIC jsem se poprvé setkal s metodami RWCT a typologií MBTI. Až tehdy si myslím, že jsem skutečně začal učit každého žáka, vnímat jeho potřeby a reflektovat svou práci. Zároveň jsem dostal příležitost dále se rozvíjet v projektech Podpora poradců a Spirála.
V naší třinecké škole jsem začal postupně prosazovat změnu výuky. Začínali jsme celoškolními projekty Napříč školou, ve kterých nejen děti, ale i učitelé zažívali aktivní metody učení. Navíc se mi ve škole podařilo najít několik skvělých kolegyň a kolegů, kteří tyto aktivity pro děti podporovali a pomáhali mi.
Velkou příležitostí ke změně v celé škole bylo, když jsem se stal zástupcem ředitele. Najednou jsem mohl začít prosazovat i organizační změny. Úspěšně jsme začali čerpat evropské fondy, z nichž jsme například vybavili třídy knihovničkami s novými knihami. Knížky se dostaly k dětem blíže. Navíc se nám podařilo stále více zaměřovat na rozvoj čtenářské gramotnosti. Nejprve jsme zavedli v celé škole dílny čtení, později pak i dílny psaní. Ve škole se připojovalo stále více kolegů, až jsme se nakonec stali čtenářskou školou.
V současnosti je hlavní oporou na mé cestě zapojení do projektu Pomáháme školám k úspěchu. Pro mou vlastní výuku to znamená velký posun v zaměření na učení každého žáka, práci s jeho výkony a badatelský přístup k učení. Navíc můžu naše zkušenosti dále rozvíjet ve spolupráci s dalšími školami, které se do projektu zapojily. Díky tomu společnému profesnímu učení, se stále dále posouvá i naše škola, naši učitelé, a hlavně naši žáci.















