Kateřina Chalašová



Gymnázium Jateční, Ústí nad Labem





Mám povolání, které mě baví a naplňuje. Téhle skutečnosti si nesmírně vážím a dennodenně z ní čerpám.

A jak jsem se k učení dostala? 

O učitelství jsem začala uvažovat až ve třetím ročníku gymnázia. Do té doby jsem snila o psychologii. I když jsem si nakonec přihlášku na psychologii nedala, z tohoto svého životního zájmu čerpám dodnes. Myslím, že učitel by měl být tak trochu znalec lidské duše.  Učitelství pro mě není pouze  o předávání znalostí a dovedností, ale především o kontaktu s lidmi. Přijde mi důležité si tohle neustále uvědomovat - neučíme pouze své předměty, ale lidi.  Ve třídě nesedí prázdné schránky, do kterých máme nasypat vědomosti, ale lidé, kteří mají své sny, své limity, svá specifika. V hodinách se proto snažím vytvářet bezpečné prostředí, které je příležitostí pro růst. Chci, aby studenti zažívali úspěch, abychom společně objevovali, co jim jde a nehroutili se z toho, když občas něco nejde. Vždycky jim vysvětluji, že ve škole se chybovat může, jinak by do ní nemuseli chodit, když by všechno znali a vše jim šlo. Bezpečí, otevřenost a respekt jsou pro mě základní hodnoty, s kterými do třídy chodím.

 Snažím se, aby hodiny nebyly nudné a učivo vždy nějak souviselo s tím, co studenti žijí. Skoro na všem se dá najít přesah do života teenagera, i když to na první pohled není úplně patrné. Roli učitele vnímám jako roli průvodce, který ukazuje zajímavá zákoutí lidského poznání a přivádí studenty k tématům, která jim otevírají oči, nový svět. Největší odměnou je pro mě situace, kdy odcházím ze třídy a studenti živě diskutují o tématu, které jsme v hodině probírali.
 
Učitel není pouze součástí svých hodin, ale také školy, která je živým organismem. Mám ráda, když je živo, proto se snažím studentům zprostředkovávat zajímavé aktivity, workshopy, exkurze, stáže, kde se mohou přiučit i něco nad rámec školní výuky.
 
A přestože jsem dennodenně v roli někoho, kdo učí, sama se ráda učím. Myslím, že i učitel by si měl neustále rozšiřovat svoje obzory. Poznávat nové přístupy k výuce, sledovat, co se kolem něj děje a neustrnout. Proto se ráda vzdělávám, jezdím na školení, jsem součástí několika projektů. Zmínila bych určitě projekt Kolegiální podpory, kde se učíme, jak reflektovat svou výuku. Dále jsem v minulém roce dostudovala program pro metodiky prevence. Nově se zabývám vzděláváním učitelů v oblasti AI.
 

Nedávno se mě někdo ptal, jaké mám pedagogické cíle. Přála bych si, aby mě učení pořád bavilo a nevyhořela jsem. Ve chvíli, kdy začnu nadávat na svět kolem sebe, zlomila jsem hůl nad sebou i učitelstvím.