Roman Göttlicher

SPŠ, OA a JŠ, Frýdek-Místek

Odmalička mě bavilo dozvídat se nové věci, zkoumat, přicházet na kloub záhadám. Na základní škole i gymnáziu ve Frýdlantě nad Ostravicí, a později i na FF UPOL (česká filologie – historie) jsem měl štěstí na učitele, kteří toto mé nastavení podporovali a rozvíjeli. A protože jsem sám zažil, jak může dobrý učitel pomoct, inspirovat, provázet, předávání zkušeností dál mě nadchlo a chtěl jsem se stát také učitelem. 

První setkání mladého učitele plného ideálů s každodenní středoškolskou realitou nedopadlo nejlépe, a tak jsem školství opustil a začal se věnovat podnikání. Provozoval jsem fitcentrum, vzdělával se v oblasti tréninku, prošel psychoterapeutickým výcvikem – a najednou jsem si uvědomil, že jsem vlastně pořád učitel – svých klientů, sportovců – a že je to skvělé. Viděl jsem, jak úspěch může vést k motivaci, jak je důležité stanovovat si jasné cíle, jak je důležité růstové nastavení mysli. 

A protože jsem měl opět štěstí a potkal skvělé a inspirativní učitele, rozhodl jsem se do školství vrátit, stát se jejich kolegou a naplno využívat nabyté zkušenosti a silné stránky. 

Působím jako výchovný poradce a dále se vzdělávám v psychoterapii a poradenství. Jsem zapojen do síťování pedagogů a proměny výuky dějepisu jako lokální koordinátor projektu Dějepis+ a člen krajského metodického kabinetu SYPO. Ve svých hodinách, které promýšlím z hlediska kognitivních věd, využívám postupy činnostní výuky za pomoci moderních technologií.

Rád se se studenty vydám na výlet pod stan, vedu kroužek deskových her a čas od času uspořádám baristický kurz.

Myslím si, že škola je místem, kde se učí jak žáci, tak učitelé. A učitelé by se měli stále vzdělávat, hledat zpětnou vazbu, růst. Věřím, že pro práci učitele je důležitá obeznámenost s kvalitní odbornou literaturou. A že naprosto zásadní je vybudování vztahu založeného na vzájemné důvěře a respektu.

 

Odkaz na videomedailonek