Dana Ticháčková



26. ZŠ Plzeň





Moje cesta k učitelství začala na Střední pedagogické škole v Prachaticích. Právě tam jsem pochopila, že práce s dětmi pro mě není jen studijní volba, ale něco, co mě naplňuje. Praxe v mateřských i základních školách mi ukázaly realitu pedagogické práce a zahraniční zkušenosti z Německa a Rakouska mě utvrdily v tom, že vzdělávání je svět, kterého chci být součástí.

Po maturitě jsem nezůstala jen u teorie a nastoupila jsem jako učitelka do mateřské školy. Zároveň jsem pokračovala ve studiu na ZČU v Plzni na Fakultě pedagogické v oboru Učitelství pro 1. stupeň ZŠ. Studium mi sice poskytlo odborné zázemí, ale skutečné porozumění profesi učitelů přicházelo až ve třídě – při kontaktu s dětmi, jejich zvídavostí, nadšením i nejistotami, které naši učící se cestu provází dodnes.

Protože mi právě praxe dávala největší smysl, začala jsem při studiu na VŠ učit na plný úvazek i s třídnictvím. Bylo to období intenzivního růstu, ale i hledání vlastních hranic. A ty hranice jsem ve svých učitelských začátcích nastavovat neuměla. Následné setkání s vyhořením pro mě nebylo koncem, ale momentem přehodnocování. Naučilo mě větší vnímavosti k sobě i k ostatním učitelům. Zkušenosti z různých typů škol mi přinesly zásadní pochopení, že učitel potřebuje nejen odbornost, ale i prostředí, ve kterém může profesně i lidsky dozrávat.

Postupně jsem začala své zkušenosti sdílet dál. Věnuji se lektorské činnosti, která mě začala profesně posouvat nejen v lektorských dovednostech, ale především jako učitelskou bytost, která nechce zamrznout. Dávám důraz formativního přístupu ve vzdělávání. Otevírám téma wellbeingu u pedagogů a dětí. Věnuji se vedení smysluplných třídnických hodin. Podporuji spolupráci ve sborovnách, protože právě to má dopad na celou školu i mimo ni. Zbožňuji učení v souvislostech, které děti vede i vlastní odpovědnosti za své učení.  Během této učitelské cesty jsem pokračovala ve vzdělávání a stala se koordinátorkou ŠVP. A o tom všem, o mé pedagogické realitě, mluvím otevřeně také na Instagramu @diagnoza_pedagog, kde propojuji inspiraci s autentickým pohledem na učitelskou profesi.

Vedle učitelování ve třídě se zapojuji i do širších diskusí o českém vzdělávání. Jsem členkou Národní kurikulární rady, podílím se na revizích rámcových vzdělávacích programů a jejich implementací do školní praxe. Díky členství v Učitelské platformě, kde jsem dostala důvěru vedení i členské základny, mohu již několikátým rokem spolupracovat s organizacemi, které podporují učitelky a učitele. Osobně věřím, že kvalitní školství vzniká skrze dialog, sdílení a společné pochopení potřeby učitelské profese pro společnost.

Učitelství pro mě není jen pracovní role. Je to má cesta. A já jsem se rozhodla po ní jít vědomě, s pokorou, otevřenou myslí a odvahou věci měnit.