Tomáš Brettl

Základní škola Pod Žvahovem, Praha

Představuju si školu jako místo, kam chodí děti i dospěláci rádi a kde svůj čas tráví smysluplně v bezpečném a podnětném prostředí. To je nejspíš nikdy nekončící proces, ale právě posouvání se k této představě je podle mě úkol nás učitelů a učitelek.

 

Odmala se věnuji skautingu. Právě tady jsem se poprvé setkal s pedagogikou – tou volnočasovou. V roli vedoucího jsem získal zkušenosti, ze kterých čerpám dodnes, a zjistil jsem, že mě tahle práce naplňuje. Proto jsem se stal učitelem – s aprobací český jazyk a společenské vědy.

 

Poprvé jsem do třídy vkročil na ZŠ Kunratice. Učitelské začátky nejsou jednoduché, ale já je díky podpoře skvělých kolegyň a kolegů zvládl dobře. Dnes z jejich přístupu čerpám při provázení studentů na praxích i v roli provázejícího učitele. Následně jsem se přesunul na ZŠ Pod Žvahovem. Škola má poměrně krátkou historii a v některých oblastech si svou cestu stále hledá. Jsem rád za možnost být u toho a podílet se na jejím rozvoji a směřování.

Je mi blízký přístup, který propojuje promyšlený třídní management, formativní hodnocení a efektivní metody učení. Věřím, že kvalitní výuka nestojí na náhodě, ale na jasných pravidlech, bezpečném prostředí a srozumitelných cílech. Vnímám, že strategie a metody jsou přemostěním k cílenému stavu, a tak je důležité si jejich paletu rozšiřovat a prohlubovat. Oblasti třídního managementu se věnuji i jako lektor v organizaci JOB – spolek pro inovace.

Věřím, že každý žák i žákyně mají možnost uspět, pokud jim k tomu jako učitelé vytvoříme příležitosti. Nechci, aby se z mých žáků stali chodící encyklopedie, ale lidé, kteří si uvědomují své silné stránky a dokáží své znalosti a dovednosti nejen využívat, ale využívat je především ku prospěchu sebe i ostatních.

Proto věnuji velkou pozornost tomu, jak spolu ve třídě mluvíme, i tomu, jak pracujeme s chybou. Když přijdu do třídy a slyším, jak si žáci mezi sebou dávají zpětnou vazbu bez ironie a shazování, vím, že to funguje.

Jako učitel českého jazyka se snažím u svých žáků rozvíjet čtenářské gramotnosti. Je to dovednost, která přesahuje hranice jednoho předmětu a v informačně přehlceném světě ji považuji za klíčovou. Povinný seznam četby u mě nenajdete. Větší smysl mi dává koncept dílen čtení a propojování dějin literatury se současnou knižní tvorbou. Je radost pozorovat, že děti čtou, a mnohdy s velkou chutí.

Ve svém volném čase utíkám z Prahy na venkov za svou rodinou i skautským oddílem. Rád objevuji nová místa v Čechách i ve světě a zapojuji se do komunitního života ve svém rodném městě, například organizací besed či výstav.