Markéta Mylková



ZŠ Krnov, Janáčkovo náměstí 17





Odkaz na videomedailonek

“Věřím, že učitel, který se sám učí, popisuje svůj proces učení dětem, nebojí se přiznat  své úspěchy i neúspěchy a klade si nahlas otázky, může děti k učení motivovat svým příkladem. A je pak úplně jedno, jaký předmět vyučuje.”

Jsem členem týmu ZŠJN Krnov - škola, která vás chytne za srdce. 

Vystudovala jsem PřF Ostravské univerzity obor matematika a biologie. Studovat jsem  šla s cílem pozitivně ovlivnit “oblibu” k matematice.  Být učitel mi dává svobodu.

Učení opírám o postoje a víru v žáky. Věřím, že každé dítě má mít možnost zažít úspěch a tvořím v tomto duchu pro děti příležitosti.  Věřím, že každý v danou chvíli dělá tak, jak nejlépe umí. Stavím na principu otevřenosti, respektu a vstřícnosti jak k žákům, tak ke kolegům. 

Žáky učím plánovat a vyhodnocovat jejich práci, matematika mi slouží jako prostředek.  Velký přínos vidím v diskusích nad řešením úloh, kdy u dětí  buduji  schopnost pracovat s chybou a argumentovat. Děti se tak učí nejen matematice, ale také  kultuře  diskusí, respektu k ostatním a posuzování informací. 

Vyučuji konstruktivisticky, což jde ruku v ruce s formativním hodnocením. Předávám dětem zpětné vazby, stejně tak je od dětí přijímám. Aktivně pracuji s cíli, kritérii a důkazy o učení. Ráda kladu okolí otázky, které vedou k přemýšlení nad různými tématy. Často se přistihnu, když rozhoduji směrem k dětem, že se zastavím a představím si sama sebe v jejich pozici a ptám se: “Rozumíš si? Není toho moc? Máš to ve svých letech řešit? K čemu Ti to bude dobré?.”

Kolegům ve škole jsem k dispozici jako mentor a tandemový učitel. Díky práci ve školním týmu Pomáháme školám k úspěchu zavádím do svých hodin čtenářské a pisatelké cíle. Pilotovala a ověřovala  jsem materiály pro Matematické kluby (H-mat a Nová škola), díky čemuž jsem získala zcela jiný pohled na práci s dětmi ze znevýhodněného prostředí. Otvírám své hodiny pedagogům, rodičům, studentům. Sama také ráda do hodin kolegů docházím.

Vyhledávám další vzdělávání, situace a lidi, se kterými  mohu společně přemýšlet, sdílet a reflektovat praxi. 

Přeji si, aby  děti, které budou odcházet ze ZŠ kladly smysluplné nároky na další vzdělávání, protože tím ho budou měnit.

Nechci být “statický” učitel, který předčítá učebnice, píše zápisy na tabuli v nezměněné podobě již několik let  a kvalitu hodin opírá o množství metod, které použije.  Chci být průvodcem učení žáků (studentů, pedagogů, rodičů), se kterými se budeme posouvat navzájem. Chci vidět ve své práci smysl a užívat si ji, protože vím, že až tohle u mě nebude, poděkuji za zkušenost a budu hledat jiné výzvy.